Vědci dlouho zkoumali chování novorozených dětí a došli k závěru, že během prvních 90 minut po narození u nich můžeme pozorovat úžasné schopnosti, které se po této krátké chvíli ztratí.
Samozřejmě podmínkou proto je, aby se dítě narodilo donošené přirozenou cestou a bez použití sedativ.
Ťapeme
Může to znít zvláštně, ale jedním z nejdůležitějších reflexů zdravého novorozence je „chůze“, kterou nacvičoval celou dobu v maminčině břiše. „Krůčků“ si můžete všimnout, když chytíte dítě za ručičky a uvedete ho do vzpřímené polohy – v tu chvíli začne střídavě zvedat nožičky a „chodit“.
Ve skutečnosti se o chůzi samozřejmě nejedná, význam tohoto pohybu je jiný. Tímto způsobem se miminko, po přiložení na maminčino nahé tělo, začne odrážet nožičkama a plazit se po břiše k prsům. Zároveň tak masíruje mamince břicho a pomáhá vypuzovat placentu z dělohy.
Celá fáze 90 minut po porodu je velmi intimní záležitostí a měla by být, co nejméně narušována. Usnadňuje přechod dítěte z dělohy na svět, stabilizuje jeho srdeční rytmus, tělesné teploty a dýchání.
Z očí do očí
Pokud je vše v pořádku a dítě může prvních 90 minut svého života strávit s matkou, jen ve velmi výjimečných případech ho uslyšíte plakat. Miminko je za těchto podmínek v tzv. klidné bdělosti. Má doširoka otevřené oči a téměř se nepohybuje. V tomto klidném stavu dokáže dítě vydržet hodinu a půl, je uvolněné a soustředěné a vyhledává pohled z očí do očí. Pro oba, matku i dítě, je to nezapomenutelný zážitek.
Mami, jsi to ty?
Je-li novorozenému miminku umožněno během prvních deseti až patnácti minut svého života pohlédnout mamince do očí, je schopné ji za čtyři hodiny rozeznat od obličejů ostatních žen. Krátce po porodu je také schopné rozeznat i hlas svých rodičů – hlas matky rozezná od hlasu cizích žen v 95 %, hlas otce v 80%.
Zlatá hodinka – připoutání
Položení čerstvě narozeného miminka na hruď maminky má obrovský význam pro navázání vzájemného citového vztahu. Díky němu se mohou „seznámit“, dítě se adaptuje a vznikne láska na první pohled, která se bude nadále rozvíjet. Jedná se o naprosto výjimečnou, mimořádnou a nesmírně křehkou, nepopsatelně intimní chvilku, kdy jsou matka a dítě spojeni tak, jak už nikdy nebudou.
Maminka ani čerstvě narozené dítě nejsou vývojově připraveni na to, aby byli po devíti měsících strávených spolu rázem zbaveni vzájemného kontaktu. Navíc porod není náročný jen pro matku, ale i pro dítě, pro které představuje obrovský šok. Proto je jakýkoli zásah do „zlaté hodiny“ po porodu zbytečný (samozřejmě pokud se nejedná o život zachraňující zásah).
Jen málo budoucích maminek to ví, ale máte možnost personál požádat, aby vám bylo tohle „připoutání“ umožněno.
V České republice neexistuje žádný zákon, pravidlo ani předpis, který by nařizoval oddělení dítěte od matky za účelem jiného zásahu, než je záchrana života dítěte nebo maminky. Informujte se v porodnici ještě před porodem, a pokud vám to nebudou ochotni umožnit, poohlédněte se jinde.
Jsem moc ráda, že mi u obou dětí byla ,,zlatá hodinka,, dopřána. A že u toho mohl být i muž. Dokonce jsme měli i kousek víc než hodinu :). A jsem si jistá, že to bylo to nejkrásnější nejúžasnější ze všeho :).
Prodelala jsem tezky porod a po nem mi meho chlapecka porodni asistentka automaticky polozila na prsa, kde se moje miminko ihned chytilo prsu, a nechali nas spolecne asi pul hodiny, i s tatinkem. Dele to nebylo kvuli memu stavu mozne, ale byla jsem pozdeji moc rada, ze se me porodni asistentka na nic neptala a dite mi automaticky dala s dovetkem urcenym vsem pritomnym, ze je to moc dulezite, abychom nebyli rozdeleni. Jsem ji za to velmi vdecna.
Krásné, měla jste velké štěstí na skvělou porodní asistentku!
Měla jsem uměle vyvolaný porod a jsem ráda že moje kamarádka porodní asistentka stihla k mému porodu, kterej nakonec i vedla. Hned po narození synka mi ho dali do náruče. U porodu byl i manžel , kterej mi byl velkou oporou.
Radoslavo, musela to být krása :)
Krásný. Porodila jsem přirozeně, ale „zlatá hodinka“ nám doprána nebyla. Malého nám asi na 5 minut dali, ale pak si ho odnesli. Děkuji za článek :), až budu rodit podruhé (budu-li mít to štěstí), budu se o to zajímat.
Jano, jsme rádi, že jsme vás inspirovali. Je škoda, že o zlaté hodince moc maminek neví. Ale věřím, že se to bude šířit!
Je to to nejkrásnější co jsem zažila.Porod jsem měla rychlí na to že jsem byla prvorodička tak za 3,5 hodiny i s cestou do porodnice a vším okolo byla malá na světě.Ihned mi ji porodní asistentka položila na hruď a strávily jsme spolu i s tatínkem 2,5hodiny! A můžu říct že to je něco tak silného že se to nedá popsat! Jsem velice ráda za to že jsem to takhle mohla mít je to pro dítě i matku hrozně důležité… Samozřejme chápu že bohužel u některých případů to není možné.
Měla jsem velké poporodní komplikace a kyslíkovou masku už při porodu, ale i přesto mi paní doktorka maličkého podala a přidržela ho na prsou, aby nespadl. Bylo to od ní velmi milé, do novorozeneckého boxu si doktorka pozvala manžela, vyšetřila ho a dvě hodinky ho měl u sebe v náručí a seznamovali se, věřím, že byl v těch nejlepších rukou :)
Já o zlatou hodinku bohužel přišla Měla jsem vyvolavany porod a maleho mi hned položili na prsa ale mohla jsem ho tam mit asi jen 2 minuty protože se mi po odloučení placenty spustilo masivní krvácení a musela jsem na sál kde mi to 2 hodiny zastavovali…
Veroniko, byla jsem na tom podobne, maleho jsem mela u sebe jen minutku :/ Ale ted si to plne vynahrazujeme :)
Já jsem rodila o měsíc dříve. Syn musel po porudu do inkubátoru. Pouze mi ho ukázali. Rozumově vím že to jinak nešlo, ale citově mi to dodnes chybí. Tak snad se podaří u další ratolesti.
Prvno ditko narozene v 34tt jsem viděla par vterin na sále, pak mi ho odnesli a transportovali do jine nemocnice, videla jsem ho az po tydnu a po dvou tydnech jsem si ho prvne pochovala. Neprala bych to ani nejvetsimu nepriteli. Ta beznadej, proplakane noci :-(… O druhé jsem v 8tt prisla :-(… nasledovala me vysetreni, temer nulove sance mit druhe miminko. Rok snazeni, leceni, pocity menecennosti. Kdyz se nam postestilo, muzi jsem to rekla v 18tt, ve 21 jsme se dozvedeli, ze cekam zdravou holcicku. Nasledovalo me 2x zastaveni porodu, mesic v nemocnici. V 37tt jsem konecne prisla domu, ze uz malou neohrozim. V 39tt praskla voda a za 2 hodinky jsme s muzem konečně slyseli vytouzeny detsky plac. Malou mi nechali 2 hodiny na sale, osetrili ji a po prevezeni na oddeleni sestinedeli jsme obe bojovali. Ted uz jsme 2 mesice vsichni spokojeni a doma. Dekuji bohu, ze mam 2 zdrave deti. A pokud nam to bude prano s nulovou nadeji mit dalsi kus nasi lasky, ktery bude behat kolem nas, jsem odhodlana jit do toho znovu. A pokud se nam nepostesti, jsme odhodlani dat domov a nasi lasku detem, ktere to potrebuji… A i kdyby se nam postestilo a meli jsme plny dum, nikdy nas nebude dost… Jsme predvedceni, ze dokud jsme schopni dat detem kvalitni vzdelani, lasku a vse co potrebuji, tak to stoji za ty probdele noci a starosti. Vterina detskeho smichu je cennejsi nez kamion zlata…
To je nadherne :)