Nezařazené

Táta, páté kolo u vozu? Ani náhodou!

Dokud se dítě nenarodí asi jen málokterý muž (i žena) si dovede představit, jak moc to změní život a chod celé rodiny. Je třeba si uvědomit, že teď se bude všechno točit kolem toho malého stvoření a na ostatní už nebude tolik času jako dříve. Od mužů se čeká, že to zkrátka pochopí a přijmou, ale co když si najednou připadají jako to páté kolo u vozu?

Pravda je, že si za to z poloviny mohou někdy sami. Drobného miminka se bojí a drží si lehký odstup, aby mu neublížili. Z té druhé poloviny jim to ale ženy příliš neusnadňují. Ať pánové chtějí nebo ne, ať dítě milují sebevíc, je to pro ně dočasně maličký vetřelec, který „narušil“ standardní chod domácnosti. Na rozdíl od ženy, která se na jeho příchod připravovala celé těhotenství, cítila, jak v ní roste, povídala si s ním, cítila jeho pohyby… On to sledoval jen zvenčí jako takový tichý pozorovatel. Na nového člena rodiny si musí zvyknout, vytvořit si k němu vztah a naučit se o něj pečovat. A to není nic jednoduchého!

Staňte se součástí

Jen velmi málo žen je schopných požádat svého partnera o pomoc. Pokud ta vaše patří mezi ně, nebojte se jí ji občas sám nabídnout. Novorozené dítě je sice křehké a musíte dávat pozor, ale pamatujte, že ani ženy si domů z porodnice spolu s dítětem nenosí manuály a řadu věcí se učí za pochodu. Tak proč byste nemohl i vy? Účastněte se koupání, sledujte svou ženu, jak opatrně dítě myje a klidně se nabídněte, že malé miminko osušíte, namažete a obléknete. Jestli maminka nekojí, můžete ji klidně ve večerním krmení zastoupit. Vezměte si dítě na ruku, sedněte si pohodlně do křesla a přidržujte mu láhev s mlékem. I ukládání do postýlky může být vaší parketou. Můžete dítěti vyprávět, co jste celý den dělal v práci nebo mu broukat.

isifa-80403485

Mateřská není dovolená

Než si maminka zvykne na nový chod domácnosti, zotaví se po porodu a najede na nový rytmus, může to chvíli trvat. Mějte proto trpělivost, když nenajdete vyžehlené košile nebo když se vrátíte z práce domů do nepořádku. Některé ženy po porodu mohou trpět tak zvaným poporodním blues, mohou se cítit ošklivé, tlusté, neschopné a k ničemu. Vy v sobě musíte v tu chvíli najít sílu a být ženě oporou. Dát jí najevo, že jí stále milujete, i když ji porod třeba trošku změnil postavu. Nikoho by samozřejmě nepotěšilo, kdyby se vrátil po celém dnu z práce a pro samý binec si neměl ani kde odpočinout. Uvědomte si ale, že mateřská není žádná dovolená, je to práce jako každá jiná, mnohdy velmi psychicky vyčerpávající, hlavně pokud je miminko hodně plačtivé a v noci moc nespí nebo ho něco trápí… Buďte proto co nejvíce ohleduplný, přehlédněte nedostatky a nemudrujte: „Můžeš mi říct, co jsi tu celý den dělala?“ To ženě moc nepřidá.

Máte strach, zda vás miluje?

Není jednoduché vzdát se v prvních týdnech a někdy i měsících intimností. Právě muži po fyzickém kontaktu obvykle velmi touží, schází jim doteky a pocit, že jsou milovaní. Věřte, že i když se vám žena nevěnuje, jak jste byli zvyklí, miluje vás stále stejně, ne-li víc. Jejím tělem ale zmítají hormony a dost možná ani ona sama neví, co si se sebou počít. Intimní chvíle pro ni mohou být navíc krátce po šestinedělí nepříjemné. Pokud byla zašívána po nástřihu, může ji jizva bolet, nemusí se cítit ve své kůži – přeci jen, porod pro tělo velmi náročným procesem, může se cítit méně přitažlivá než před dítětem… Vezměte tyto okolnosti na vědomí a netlačte na ni. Užívejte si společné mazlení s dítětem, dávejte jí najevo, že jí milujete takovou jaká právě je a podporujte jí, aby nezapomínala pečovat i sama o sebe. Uvidíte, že zakrátko z ní zase bude šik žena a váš vztah se pomalu vrátí do svých kolejích.

Nikdo nezpochybňuje, že je narození dítěte velkým stresem i po muže. Musí si projít řadou změn, na které je nikdo dopředu nepřipravil. Žena se vám mění před očima, mnohdy ji ani nepoznáváte. Svou lásku, kterou jste dosud dostával vy, plně dává dítěti a na vás jako by se snad už ani nedostávalo… Máte to těžké a vaše situace je zjednodušována, ale jako správní chlapi a bojovníci, musíte vytrvat a coby hlava rodiny být tím nejsilnějším a nejpevnějším bodem, který bude oporou a ustojí i sebevětší bouřky. Hodně štěstí!

Předchozí článekDalší článek

1 komentár

  1. Je tomu právě rok, co se narodila mé dceři a jejímu manželovi holčička Adélka, byla to pro oba velká radost, která trvala jen 12 dní,moje dcera a maminka Adélky a manželka tatínka Adélky zemřela. Pak vše muselo jít dopředu a vše a všichni měli starost o malou Adélku, díky sestře, maminky a tatínka dceřina manžela A SAMOZŘEJMĚ NEŠŤASTNÉHO TATÍNKA se Adélka má dobře. Ale my všichni myslíme na maminku, která tu už rok není a Adélka ji nikdy nepozná. Někdy si život jde zvláštní, pro nás obyčejné lidičky, moc těžkou cestou. Žádnému miminku a jeho rodičům nepřeju nic podobného.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *