Lifestyle, Moderní rodič

S Terezou Salte o těhotenství i norské výchově

Sedíme na gauči v příjemném sídle Elite Bloggers v Praze, v agentuře, která zastupuje ty nejlepší bloggerky z České republiky i Slovenska. Tereza mezi ty české určitě patří. Důkazem není jen ocenění v anketě Blogerka roku, ale také tisíce fanoušků na sociálních sítích a milé komentáře na blogu TerezaInOslo.com. Byl to ale její sen?

„K blogování mě pošťouchnul manžel, který viděl, že mě psaní moc baví. Když jsem se odstěhovala do Osla, byl to pro mě nový svět a blog byl způsob, jak vyjadřovat své pocity a zážitky. Primárně byl ale věnovaný hlavně rodině a přátelům. Kouzlo tkvělo v tom, že jsem nevěděla, co to vlastně blogování je a vůbec by mě nenapadlo, že by mě snad mohlo živit,“ začíná s vyprávěním Tereza.

Velkou roli v jejím životě sehrála také láska. Svého manžela Johna Erika poznala v roce 2010 a o dva roky později přišlo romatické požádání o ruku na pláži, které by jí mohla závidět nejedna z nás. Za rok měli krásnou svatbu a před sebou důležitou otázku k jejich začínajícímu podnikatelskému plánu – zůstat v Oslu, nebo se přestěhovat do Prahy?

Stačilo 14 dní, aby se rozhodli. Dnes už jsou oba v radostném očekávání a mě zajímalo, zda má Tereza z porodu strach, jestli čte všechna mateřská fóra a kde budou vychovávat své miminko.

„Dlouho jsme přemýšlela, zda nerodit v Norsku. Po porodu bych tam ale musela zůstat o něco déle, a proto jsem se snažila najít podobný systém, ale tady. Líbí se mi, že Norové dbají na přirozený porod a mají velmi nízké procento císařských řezů, které jsou opravdu jen ve výjimečných případech.“

Důvod, proč se s manželem rozhodli rodit zde je také to, že intenzita zdravotních prohlídek v Norsku je nižší. I proto Češky žijící na severu na některé kontroly létají domů. Jiná je i forma přístupu po porodu – maminky v Norsku ve většina případů s novorozencem pobývají v „nemocničních hotelech“, kde mají své soukromí a pokoj. Úplnou samozřejmostí pak je, že pokoj sdílí partner s maminkou a miminkem. Na druhé straně je tam přítomen vyškolený personál, který je v nejnutnějších případech připraven s čímkoli pomoci. Porod je v Norsku celkově přirozenější, těhotenství se bere jako jiný stav, ne jako nemoc.

Důvěřuji svému tělu

Na otázku, zda se porodu bojí, odpovídá: „V tomto případě zcela důvěřuji svému tělu. Tím, že jsem mnoho let dělala závodně gymnastiku věřím, že mě tělo nezradí. Snažím se mu naslouchat. Jsem mladá a zdravá, věřím, že to bude náročné, ale zatím se nebojím. Chci dát na instinkt a plně důvěřuji lékařům, že vědí co dělají a v případě potřeby pomohou.“

Hodně jí na psychické pohodě přidává i fakt, že nesedí denně před počítačem a nečte všechna možná fóra. První časopis o mateřství si koupila teprve nedávno a to má do porodu zhruba dva měsíce. Než aby četla tisce různých názorů, raději se nestresuje a je klidnější.

„Určité informace je dobré vědět. Zajímají mě porodní polohy, bonding, podmínky konkrétní porodnice, nebo zda u porodu může být manžel. To jsou věci, které chci mít nastudované a chci je vědět, aby mě pak nic nepřekvapilo.“

Místo porodu si ještě nevybrali, zvažují několik porodnic. Do některých z nich se chtějí jít s manželem podívat i osobně. Oba však ví, že ne vše lze naplánovat a porod může přijít z ničeho nic.

„Pokud nastanou jakékoli komplikace, pojedeme do nemocnice, kde jsem zaregistrovaná. Určitě nebudeme čekat a jezdit zbytečně daleko, jen abychom rodili tam a tam. Myslím, že se před porodem rozhodnu spontánně,“ směje se Tereza.

Na výchově jsme se shodli

„Češi a Norové si jsou, co se týče kultury, velmi podobní, ve výchově jsou však Norové otevřenější. Naštěstí se v tomto s manželem shodneme, z obou přístupů se budeme snažit vybrat to nejlepší a zdravě to namixovat.“

Autor - Lukáš Koňařík
Autor – Lukáš Koňařík

Ohledně rodného jazyku dítěte se radili s blízkými kamarády, kteří byli v podobné situaci. Tereza mluví česky, John Erik norsky a mezi sebou mluví anglicky. Bude to pro mimčo náročné?

„Většina našich blízkých nám řekla, že vychovávat dítě v rodině, kde se hovoří více jazyky, není problém. Musíme si ale dávat pozor a nastavit si určitá pravidla, která budeme dodržovat. Já budu na malého mluvit česky, manžel norsky a angličitnu uslyší z naší konverzace. Rádi bychom, aby ani jeden jazyk nedominoval. Angličtinu nechceme v začátcích nijak preferovat.“

Tento systém si už vyzkoušeli – oba dva svým rodným jazykem mluví na bříško.

„Ze začátku to bylo zvláštní. Mezi sebou jsme mluvili anglicky a já najednou automaticky začala mluvit anglicky i na bříško.  Na to mi manžel řekl „vždyť to nejde, musíš česky“. Ale i on sám s tím měl nejdříve problém. Teď už je to pro nás přirozené, musíme tento způsob udržet a neměnit ho.“

Práci si neplánuji, bude záležet na miminku

Elite Bloggers stále považuje za své první dítě, proto mě logicky zajímalo, jak to bude pokračovat po narození miminka.

„Mám za sebe stoprocentní náhradu, ale tím, že tu manžel tráví celý den a budeme spolu doma, budu mít stále o fungování firmy přehled. Všemu ale necháváme volný průběh. Máme skvělý tým lidí, kterým důvěřujeme na 100 %. Vím, že i když nebudu v kanceláři, vše poběží, jak má.“

Práci však rozhodně nechce upřednostnit.

„Mateřství pro mě vždy bude na prvním místě, ale pokud to bude možné, chtěla bych být součástí důležitých rozhodnutí a chci mít přehled o tom, jak to v agentuře jde a zda jsou bloggerky i zaměstnanci spokojení. Myslím, že až miminko trochu povyroste, je pro ženu zdravé, aby alespoň částečně zůstala zapojena do pracovních aktivit a na chvíli vyměnila prostředí domova za kancelář.“

Obrovskou výhodou ve fungování a pokračování své práce vidí i v tom, že mají v Hubu zázemí a všechny základní věci objednali rovnou dvakrát. Jedny domů, jedny do sídla firmy. A ani blog mateřství neohrozí, právě naopak. Mnoho čtenářek se s její novou rolí sžilo a články o mateřství mají rády. A co zajímavé spolupráce?

„Po oznámení těhotenství se na mě nahrnula smršť e-mailů a telefonátů. Spolupráce jsem si ale chtěla pečlivě vybírat, proto jsem většinu odmítla. Ve finále jsem vybrala Feedo.cz, dále jsem se stala ambasadrokou pro Českou republiku norské firmy Stokke a v neposlední řadě přijala nabídku společnosti Nordic Day.“

A co budoucnost?

„Myslím, že budeme mít minimálně 2 děti, i když bych si přála celkem tři. Možná budeme žít v Norsku, ale myslím, že budete stále takový „trhlí“ rodiče. Naším cílem je spokojenost, ať už žijeme kdekoli, ať děláme cokoli, oba to máme stejně. Také věřím, že nás rodinný život bude stále naplňovat.“

Zajímá vás, jaké výrobky Tereza v těhotneství ocenila? Mrkněte se sem >>

Děkujeme za rozhovor a Tereze přejeme, ať si život stále užívá s takovou radostí! :-)

Předchozí článekDalší článek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *