Miminko, Vývoj miminka

Jak správně rozvíjet dětské smysly?

Děti do tří let vnímají věci jinak než my. Překvapilo by vás, jak moc všechny své smysly využívají. Jsou mnohem otevřenější než dospělí, protože se nemohou na nic jiného spolehnout. Díky smyslům dostávají veškeré informace. Tím zároveň stimulují mozek. A proto je tak důležité, aby naplno využívali dotek, čich, chuť i sluch. Pojďme se říct, jak můžete dětské smysly správně podpořit.
 Představte si, že si dáte dvě kávy a navíc jste čerstvě zamilovaní. Přesně tak se cítí děti zhruba tak do 3 let.  Oproti nám jsou zrychlené, jejim všechno jedno a spoléhají jen na své smysly. Vše chtějí vyzkoušet, ochutnat, osahat. K tomu všemu jejich mozečky pracují i ve spánku a ukládají si všechny zkušenosti, aby je mohly využít zas příště.

Ve třech letech má dítě dvakrát více synapsí než dospělý. Pro názornější představu – dětský mozek má po narození asi 100 miliard neuronů (mozkových buněk), které musí během následujících let co nejvíce propojit. Nejvíc aktivity a synapsí (spojů) přitom mozek vyvine do šesti let věku dítěte.

Mozek tříletého dítěte obsahuje asi dvakrát více synapsí než u dospělého. Spoje, které často a opakovaně využívá, se zafixují jako trvalé, ostatní časem mizí. Tato propojení mají zásadní vliv na pocity, schopnost slovního vyjadřování, myšlení, ale i vůli a vnitřní motivaci. Zkušenosti a zážitky tak neovlivňují jen vývoj dítěte, ale formují a budují jeho mozek i osobnost.

Je to na nás – rodičích

V praxi to znamená, že pokud malé dítě každý den vidí, jak špinavé prádlo odkládáte vedle koše a ne do koše na prádlo, situaci si zapamatuje a až bude schopné jednou jít a odložit prádlo samo, položí ho vedle koše. Pak už bude hodně složité dítěti vysvětlit, že špinavé prádlo patří do koše na prádlo. Podle našeho příkladu si totiž dávno vytvořilo ve své hlavě pravidlo.

Funguje to stejně i ve vztazích, v reakcích dítěte, v manipulaci s předměty a tak dále.

A jak to tedy udělat, aby mozek dítěte nebyl formován špatně? Dětem do tří let je potřeba ukazovat konkrétní situace krok po kroku, nastavovat jim hranice a hlavně dávat jim správný příklad. Dítě určité hranice potřebuje, náš svět ještě nezná, učí se v něm teprve fungovat a hledá, co může a co zase ne.

Se zráním mozku souvisí i takzvaná myelinizace. Jedná se o obalování axonu neuronů (dlouhých výběžků nervových buněk). Díky vytvořenému pouzdru jsou neurony schopné mezi sebou komunikovat mnohem rychleji. Vedení podnětů a informací se postupně zrychluje z jednoho metru za vteřinu na sto metrů za vteřinu.
Proto to někdy vypadá, že nás děti neposlouchají. U velmi malých dětí totiž může přenos informace do mozku trvat až 20 vteřin. Je důležité, abychom s tím počítali a dávali dětem určitou chvíli na zpracování toho, co po nich chceme.

Jak dětem při učení nepřekážet?

Často se stává, že hodnotíme schopnosti svých dětí nepřiměřeně, ať už příliš kriticky, nebo naopak.

Očekáváme stále víc a dítěti předkládáme nelehké úkoly, které nemůže zvládnout. To může vést až ke ztrátě sebevědomí a snížení motivace.

Druhým extrémem je  odpírání možnosti naučit se odpovědnost. Dítě je moc malé na to, aby se samo obléklo, najedlo nebo už nenosilo plenku. A tak děláme věci za ně.

Někdy bohužel můžeme být my sami tou největší překážkou v rozvoji našeho dítěte. Musíme dát dětem důvěru a dostatek času všechno se naučit. Pak to půjde jako po másle! 

Předchozí článekDalší článek
Veronika Vašáková
"Jsem multifunkční žena snažící se zvládnout požadované role společnosti – manželka a hlavně máma, která ač je tím vším na 1000% a ráda, má i své potřeby a koníčky."

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *