Rozestup bříšních svalů - na co dát pozor?

Rozestup bříšních svalů - na co dát pozor?>

Diastáza přímých břišních svalů, neboli rozestoupení přímých břišních svalů od vazivového pruhu zvaného linea alba, se může vyskytnout ve více než polovině těhotenství. Diastáza představuje riziko císařského řezu a velmi ztěžuje tlačení při porodu, protože v důsledku rozestoupení přímých břišních svalů již děloha nemá oporu ve svalech, ale pouze ve slabém vazivu a tak se její horní část začne naklánět dopředu.

To má za následek, že se také děložní čípek posouvá z pozice, kdy směřoval dolů a navazoval na vaginální kanál do boční orientace. Kromě toho diastáza může způsobit také bolesti zad, zažívací problémy jako nadýmání a zácpu a problémy s pánevním dnem.

Těhotenství bez diastázy

Nejlepší je začít těhotenství bez diastázy, ať už jde o první těhotenství nebo třeba o třetí. Svaly se totiž během těhotenství mohou natáhnout i bez rozestoupení. Pokud ale už začínáte těhotenství s rozestupem, měly byste se snažit ho udržet během těhotenství co nejmenší. To umožní, že budete schopny lépe tlačit u porodu a snížíte tak riziko císařského řezu, problémů se zády a pánevním dnem. Snížíte také do určité míry riziko vzniku strií, protože bříško s diastázou je mnohem větší a kůže se musí mnohem více natáhnout. V neposlední řadě je třeba říci, že každé další těhotenství diastázu dále zhoršuje.

Děloha s diastázou

Jediná účinná metoda ověřená výzkumem na těhotných ženách je TuplerTechnique®. Výzkum byl proveden na Kolumbijské univerzitě v roce 2002. Výsledky prokázaly, že ženy, které cvičily cviky Tupler Technique® měly během těhotenství menší rozestup, než kontrolní skupina, která nedělala tato cvičení. Cílem metody je zhojit oslabené vazivo, a to:

  • umístěním vaziva a svalů do správné pozice rehabilitačním pásem, tak aby vazivo bylo zbaveno tahu a svaly se pohybovaly dozadu a ne do stran
  • posílením příčného břišního svalu, tak aby byl dostatečně silný pro každodenní aktivity, cvičení, ale také pro tlačení při porodu
  • ochranou vaziva před nitrobřišním tlakem, tlakem zvenku a též před pohyby, které vazivo natahují.

Kvůli těhotenským nevolnostem se pás doporučuje nosit až od druhého trimestru, ale cviky lze začít cvičit již od prvního trimestru. Během celého těhotenství si vystačíte pouze s jednou velikostí pásu, délku ramen je možno prodloužit speciálními nástavci. Pás je potom doporučeno mít i během porodu, protože udržení svalů u sebe zajistí lepší polohu dělohy a děložního čípku během porodu. Po vaginálním porodu je pak možno ihned pokračovat v nošení pásu a cvičení, po císařském řezu se musí počkat, dokud není jizva řádně zahojená.