Lifestyle, Výchova

Rodiče čekají na dítě 9 měsíců, proč by měly děti čekat na rodiče i 10 let?

Kdo jsou děti v ohrožení, kolik jich je a kde se berou? V rodině obvykle řešíme, jak děti rozvíjet, jakým způsobem jim zpestřit život a jak je vychovat co nejlépe. Málo z nás ale asi ví, že je tu 23 000 dětí, které nevyrůstají se svou rodinou, ale v náhradní péči. To je 23 000 lidských životů a osudů, které mohou, ale nemusejí být veselé a spokojené. 10 000 z těchto dětí navíc nemá to štěstí, aby mohlo vyrůstat v náhradních rodinách, ale své dětství tráví stále ještě v kojeneckých ústavech a dětských domovech. Takové ústavy jim nabízejí poznat jen velmi malou část pro nás běžného života. Právě proto je velmi důležitá pěstounská péče a naše poděkování patří všem lidem, kteří poskytují zázemí své rodiny právě dětem v ohrožení!

Život v jednom pokoji, aneb dospělí nikdy nespí

Iva se stala pěstounkou před necelými dvěma lety. Je zcela průměrnou českou ženou se dvěma dcerami, profesí účetní, prostě žádná bio-extremistka, ani žena žijící mimo společnost s rozevlátou batikovanou sukní a minimálně sedmi dětmi. Jen zkrátka během třídní schůzky své dcery zjistila, že maminka jedné spolužačky není tak úplně maminka, ale pěstounka. Malá Linda žije v rodině od té doby, co má maminka problémy s alkoholem, proto se o Lindu nezvládala starat. Iva vždycky chtěla mít tři děti a rozhovor s pěstounkou myšlenku znovu oživil. Nakonec i s pěstounkou navštívila Klub pěstounů v Dobré rodině a začala se o pěstounství vážně zajímat. Vždyť si může splnit sen o třetím dítěti a ještě pomoci jednomu z dětí, které musí být v ústavu.

Do roka a do dne se Ivina rodina „rozrostla“ o nového člena- 4 letou Šárku. Děvčátko do rodiny bez problémů zapadlo, ale o to větší bylo Ivino překvapení jedné noci. Vzbudila se a viděla malou Šárku stojící v jejich ložnici mlčky. Byla úplně vyděšená! Iva se opatrně začala vyptávat, co se stalo, zda se něčeho vylekala nebo snad měla zlý sen? Odpověď ji ale šokovala. Šárka se totiž bála co se Ivě a jejímu manželovi stalo. Těžko se věří tomu, že dívenka ve svých 4 letech totiž nikdy neviděla dospělého spát, a tak si myslela, že spí jen děti. Tety v dětském domově byly přece vždycky v noci vzhůru, když za nimi přišla!  A tak se děvčátko bálo, že se pěstounům něco stalo.

Taky vás nikdy nenapadlo, jak moc se dětem v ústavech zmenší rozhled? Že se jejich život vlastně scvrkne do jednoho pokoje? Dospělí nikdy nespí, jídlo se nenakupuje- podává ho totiž „ruka z okénka“- jsou to dostatečná fakta, proč dětem umožnit vyrůstat v rodině? Pro Ivu to byla a dosud i je jasná odpověď na otázku, zda má smysl být pěstounem. A Šárka? Ta je přece třetím sourozencem obou Iviných dcer, a že je „pěstouně“ na ní vlastně nepoznáte!

Více informací o náhradní rodinné péči naleznete na www.dobrarodina.cz

Předchozí článekDalší článek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *