Lidé dnes mají mnohem snadnější přístup k alternativním potravinám, než měli dříve a to zajisté dává možnost i více prostoru k různým druhům stravování (vegetariánské, veganské,...). Jaký to ale může mít vliv na vaše mimiko?V souvislosti s vegetariánstvím se také vedou četné diskuze o jeho vlivu na lidské zdraví, zda je pro člověka vegetariánská strava zdravá a jaká s sebou případně nese zdravotní rizika.
Doposud není k dispozici dostatek objektivních studií, které by možná rizika alternativních způsobů stravování specifikovaly a určily pravděpodobnost vzniku negativních důsledků.
Nejčastější typy alternativního stravování
Alternativní výživa je charakteristická tím, že v jídelníčku praktikujících osob chybí některé druhy běžných potravin. Nejčastěji jsou to potraviny živočišného původu – jatečná masa, mléko, vejce, atd.
Vegetariánství: je nejrozšířenějším typem alternativní výživy. Zastánci tohoto výživového směru nekonzumují žádný druh masa. Z klasického vegetariánství vycházejí další alternativní výživové směry (lakto-ovo vegetariánství a další.)
Veganství: jeho stoupenci mimo konzumace veškerých živočišných potravin (jako vejce, mléko, sýry) často odmítají také používání výrobků živočišného původu, např. výrobky z kůže, vlny či hedvábí.
Vitariánství: neboli také zastánci tzv. raw food stravování konzumují stravu v syrovém stavu bez tepelné úpravy nad 42 °C, tedy v přirozené formě. Jejich strava je složená pouze z potravin rostlinného původu, ale vyskytují se i stoupenci vitariánství, kteří konzumují nepasterované mléko a mléčné výrobky. Problémem této stravy je, že trávicí trakt člověka nedisponuje enzymem celuláza trávicím buněčné blány tvořené celulózou, na rozdíl od přežvýkavců, což způsobuje pro člověka obtížné zpracovávání velkého množství syrové zeleniny
Fruktariánství: je typické tím, že neuznává konzumaci potravin, jejichž získávání je podmíněno likvidací původce, tedy zvířete nebo rostliny. Konzumují pouze plody, hlavně ovoce a ořechy.
Postoj zdravotnických profesionálů k alternativní výživě bývá spíše negativní s obavou z rizik nutriční nedostatečnosti. Je však třeba konstatovat, že například vegetariánská strava přináší i zdravotní profit. Vegetariánská dieta znamená redukci příjmu tuků a zvláště cholesterolu. Je zdrojem rostlinných olejů s nenasycenými mastnými kyselinami a vede rovněž k vyššímu příjmu zeleniny a ovoce (luštěnin). Je popisován příznivý vliv na výšku krevního tlaku, obezitu, kardiovaskulární onemocnění, výskyt diabetu, prevence zácpy. Podobného efektu lze však dosáhnout i vyváženou smíšenou stravou.
Míru rizik ve vztahu k věkovým kategoriím je možno posoudit z tabulky. Kojené děti vegetariánských matek obvykle dobře prospívají v prvním půlroce života, problémy nastávají při zavádění nemléčných příkrmů a při odstavování.
Neprospívání lze očekávat především u matek dodržujících veganskou dietu. I striktní veganky by měly být podporovány v kojení v průběhu prvních šesti měsíců. Množství mléka nebývá ovlivněno matčinou dietou. Vhodná je dodávka vitaminů matce nebo dítěti.
Rizika nedostatků v různých obdobích
Vitamín D: Nedostatek tohoto vitamínu může u dětí vyvolat křivici, chorobné oslabení kostí, vypadávání zubů, nervové poruchy, podráždění, poruchy spánku. U dospělých nedostatek způsobuje osteoporózu, svalovou slabost, nervozitu a průjem. Vitamin D zabezpečuje také udržování vápníku v kostech.
B2 (riboflavin): Jasným projevem jsou bolavé a citlivé ústní koutky, boláky v ústech, šupinatá vyrážka na nose a bradě a únava.
B12: Nedostatek vede k poruchám nervové činnosti od ztráty paměti až po paralýzu. Provází ho únava, deprese, svalová slabost, podrážděnost, nervozita, úzkost, napětí, tuhost a bolesti v zádech. Nejakutnější fází nedostatku tohoto vitaminu je zhoubná anémie.
Zinek: Nedostatek zinku se projevuje ve formě metabolických poruch, skvrn na pokožce, špatného hojení ran, zániku chuti a sluchu. Zinek je důležitý především pro správný růst.
Železo: Nedostatek železa je nejčastějším důvodem anémie (chudokrevnosti). Při anémii je v krvi snížena koncentrace hemoglobinu pod přirozenou úroveň. V důsledku toho je snížena schopnost krve dodávat tkáním kyslík. Anémie se projevuje zejména:únavou, malátností, slabostí, dušností, závratěmi, poruchami soustředění, nechutenstvím, hubnutím, bledostí kůže a sliznice.
Vápník: Nedostatek se projevuje řídnutím kostí a jejich měknutím, poruchami nervových vzruchů, srdečními a jinými poruchami. Přehnaná citlivost ke stresu, alergie, zvýšená náchylnost k zánětům a křečím některých svalových skupin.
Nedostatek může způsobit u dětí křivici s typickými příznaky křivých nohou, vbočenosti kolen a takzvané ptačí hrudi, které jsou způsobené měknutím kostí. U dospělých vyvolává nedostatek vápníku osteomalacii, pro niž jsou příznačné bolesti kostí, svalové křeče a poškozená páteř. Při nedostatku dochází k odebírání vápníku z kostí, nejdříve z čelistí, pak ze žeber, obratlů a kostí končetin.
Bílkoviny jsou jednou ze základních složek potravy. V lidském organismu jsou zcela nepostradatelné, podílejí se na jeho stavbě, řízení, funkci i obraně. Zatímco tuky se v těle mohou tvořit ze sacharidů a sacharidy z bílkovin, však bílkoviny se nedokáží vytvořit jinak, než přeměnou bílkovin z potravy, a navíc neumí bílkoviny ani uchovávat do zásoby. U těhotných jsou nezbytné pro růst plodu a placenty, pro rozšiřování matčiny dělohy, zvětšení prsů a zvyšování množství krve. Při nízkém přísunu bílkovin do organismu dochází ke zpomalení růstu, anemii, poruchám duševního i tělesného vývoje, snížení odolnosti k infekcím.
Závěrem
Doporučení WHO z r. 2000 pro evropský region pro výživu kojenců a batolat konstatuje malé, ale podstatné riziko nutričních deficiencí týkajících se železa, zinku, kalcia a vitaminů: riboflavinu, B12, D a neadekvátního objemu energie. Extrémně restriktivní diety (makrobiotické a veganské) nelze podle materiálu WHO doporučit v období do konce 2. roku života z důvodů možné proteino-kalorické podvýživy a růstové a psychomotorické retardace. Starší děti mohou být v dobrém nutričním stavu při všech typech vegetariánských diet (lakto-ovo-vegetariánství, lakto-vegetariánství i veganství).
Pro prevenci nežádoucích účinků nedostatku výše zmíněných vitamínů, minerálů a živin je potřeba informovat lékaře o alternativní stravě dítěte. Nestačí sdělit, že se dítě stravuje alternativně, ale je nutné určit faktické složení stravy, aby mohl lékař určit stav výživy dítěte a případně její eventuální nedostatky a zvolit vhodnou suplementaci stravy dítěte.
Autor: Mrg. Kateřina Kutálková, DiS.
garantuje Alice Jordová, DiS - vedoucí nutriční terapeut pro Dětské centrum Ostrůvek, Olomouc.
Zdroje:
1. Léčivá síla vitamínů, minerálů a dalších látek: praktický domácí rádce: Madžuková J.
2. Výživa dětí. Od zavádění nemléčných příkrmů do konce batolecího věku: Poradenské centrum Výživa dětí¨
3. Aby dětem lépe chutnalo 2:Fořt P.
4. Vegetariánství a děti: Yntem S.
Mgr. Kateřina Kutálková, DiS.
Nutriční terapeut
kat.kutalkova@gmail.com 