Miminko

Průvodce stravováním pro děti od 6 do 12 měsíců

Pro kojence je tou nejlepší stravou mateřské mléko. Pokud však kojení není možné a dítě je živeno umělým kojeneckým mlékem, může již po ukončeném 4. měsíci věku přejít na nemléčné příkrmy. U plně kojeného dítěte se s prvními příkrmy doporučuje začít po ukončeném 6. měsíci.

Pokud má dítě i po vypití většího množství mléka (900-1000ml) stále hlad, je vhodné začít s podáváním prvních nemléčných příkrmů.

Poradíme vám se stravou od ukončeného 6. měsíce věku dítěte až do 12 měsíců.

6 – 7 měsíc

Jako první příkrm volíme jemné pyré z jednoho druhu zeleniny.
Nový druh zeleniny volíme vždy až po několika dnech (3-4), abychom rozpoznali případnou nesnášenlivost. Dětem podáváme jemné, hladké, polotekuté kaše bez kousků a hrudek.
Zeleninu vždy zbavíme slupek. Zpracováváme vařením, přípravou v páře nebo dušením v malém množství vody.
Do příkrmů nepřidáváme koření, sůl ani cukr. Do hotového příkrmu je vhodné přidat pár kapek oleje.

Po týdnu až dvou přidáme k zeleninovému příkrmu vařené maso. Ideálně kuřecí, krůtí, králičí či libové hovězí.
Porce masa by měla být asi 20g, což je asi polévková lžíce. Maso by mělo být v příkrmu každý den (od 8. měsíce místo jednoho dne přidáme místo masa žloutek).

Po dalších dvou týdnech přidáme příkrm ovocný a můžeme přidat i obilný. Ovoce zařazujeme později než zeleninu z důvodu sladší chuti ovoce. Začneme-li s přikrmováním sladkým ovocem, hrozí odmítnutí zeleninového příkrmu ze strany dítěte. Vybíráme druhy ovoce nejlépe z našeho podnebného pásma kvůli možným alergiím. Začíná se opět jemným pyré, které nedoslazujeme z oloupaného vařeného či dušeného ovoce.

Ovoce je vhodným zařazením jako odpolední svačiny, obilný příkrm se podává nejčastěji k večeři, formou kaše.

Příkrm obsahující lepek zařazujeme ideálně po ukončení 6. měsíce, nejpozději však na konci 7. měsíce jako preventivní opatření časných forem celiakie.
Na konci tohoto období by mělo mít dítě pravidelný režim stravování, nejlépe 6 denních porcí, z nichž 2–3 budou nahrazeny nemléčným příkrmem.

Vhodné potraviny:

  • mrkev, karotka, červená řepa, hrášek, cuketa, dýně
  • brambory, batáty
  • banán, jablka, hrušky, meruňky, broskve, borůvky, švestky
  • maso kuřecí, krůtí, králičí, libové hovězí, telecí
  • kaše rýžové, pšeničné, pohankové

Strava kolem 7. – 9. měsíce věku dítěte

V tomto věku již nemusíte jídlo dětem lisovat, pasírovat nebo mixovat. Stačí ho pouze posekat na jemné kousky nebo ho nakrájet.

Dítě má již jeden či více zubů, je tedy na místě připravovat mu stravu hrubší konzistence s tužšími kousky, než tomu bylo doposud.

Porce masa se zvyšuje asi o polovinu, což je lžíce a půl (cca 35g).

Na oběd můžete 1x týdně zařadit také omáčky (rajská, koprová), nikdy ne játrovou nebo houbovou, zahušťujeme zeleninou či bramborem (nepoužíváme jíšku).

Přidáváme další ovocný příkrm, tentokrát místo dopolední dávky mléka, tedy jako dopolední svačinku. K ovoci je možné přidat plnotučný bílý jogurt (do jednoho roku dítěti nepodáváme tvaroh ani potraviny s tvarohem kvůli vysokému obsahu bílkovin, které zatěžují ledviny dítěte).

Tepelně se zelenina a ovoce upravuje stále stejně, jelikož jde o nejvhodnější způsob zpracování potravin pro děti.
Lze používat občas rýži nebo těstoviny místo brambor (brambory vždy preferujte hlavně v zimních měsících kvůli obsahu vit. C).

Vhodné potraviny (všechny předchozí) plus:

  • plnotučný bílý jogurt
  • zeleninové omáčky
  • rýže, těstoviny
  • červená čočka
  • květák, brokolice, růžičková kapusta, fazolky
  • třešně, hrozny (bez pecek)
  • vaječný žloutek

Strava kolem 10. – 12. měsíce věku dítěte

Od asi 11 měsíce se již dítě nachází v období smíšené/pevné stravy. Stravování dítěte se tak začíná přibližovat stravě dospělého, i když stále je třeba mít na paměti, že dítě není malý dospělý a jeho výživa má svá specifika. Stále nesolíme, nesladíme, nepoužíváme dochucovadla.

Potraviny už se nemixují, ale krájí na malé kousky (ne větší než třešně). Strava se podává v 5-6 denních dávkách, přičemž je kojení (či umělé mléko) stále důležitou složkou stravy. Příkrmy tvoří z podávaných porcí stravy část 3–4 jídla denně.

Předpokladem vhodné stravy pro takto staré děti je pestrý jídelníček, bohatý na ovoce a zeleninu.

Vhodné potraviny (všechny předchozí) plus:

  • bílé pečivo
  • čerstvé máslo
  • termizované sýry (žervé, lučina, palouček,…)
  • libové vepřové maso

Prvních 12 měsíců dítěte nepodáváme:

  • vaječný bílek
  • vnitřnosti
  • houby
  • kravské mléko
  • uzeniny
  • tvaroh
  • tavené sýry
  • smetanu
  • nízkotučné mléčné výrobky
  • ovoce – ananas, citrusové plody, mango, fíky, datle, bobulovité ovoce (jahody, maliny, rybíz, angrešt)
  • ořechy a semínka
  • cukr, med
  • zeleninu – čerstvé rajče, paprika
  • křen
  • luštěniny (mimo červené čočky)
  • kysané zelí
  • koření – vanilku, skořici, muškátový oříšek, kari
  • ryby, mořské plody
  • celozrnné pekařské výrobky
  • vývary z hovězích či vepřových kostí
  • zelenina s vysokým obsahem dusičnanů (salát, špenát, čínské zelí, ředkev, ředkvička, celer, kukuřice cukrová)
  • čokoládu, kakao
  • hořčice, kečup, majonéza a další dochucovadla (sójová omáčka, barbecue omáčka)
  • umělá sladidla

Díky vhodné stravě a učením dítěte správným stravovacím návykům můžeme ovlivnit jeho budoucí zdraví až z 80%, proto neberme stravu malých dětí na lehkou váhu.

Zdroje:
1. Výživa v dětském věku: Nevoral J. a kol.
2. Výživa malých dětí: Gregora M.
3. Výživa dětí. Od zavádění nemléčných příkrmů do konce batolecího věku: Poradenské centrum Výživa dětí
Mgr. Kateřina Kutálková, DiS.
Nutriční terapeut
kat.kutalkova@gmail.com

Kromě autorky správnost informací garantuje Alice Jordová, DiS – vedoucí nutriční terapeut pro Dětské centrum Ostrůvek, Olomouc.

Předchozí článekDalší článek
Vystudovala jsem obory Výchova ke zdraví a Nutriční terapeut v Ostravě. Momentálně učím v rámci doktorského studia na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (Pediatrie, Projekt Zdravá škola). V současné době taktéž na rodičovské dovolené. Specializuji se na výživu dětí a výchovu správných stravovacích návyků dětí.

4 komentářů

  1. Můžete mi objasnit, proč nedoporučujete mnoho potravin, které se používají v balených přesnídávkách? Např. špenát, mango, jahody, vanilka (v kaších) atd.? A hlavně RYBY???

    1. Dobrý den,
      děkuji za reakci a velmi dobrou otázku.
      Vámi zmíněné potraviny lze rozdělit z úhlu pohledu na danou problematiku do několika skupin. První je exotické ovoce, jak si můžete povšimnout, doporučované je ovoce z našeho podnebného pásu. Otázka vhodného/nevhodného ovoce z pohledu původu je ve výživě dětí velmi diskutovaným tématem a toto se projevuje i v obsahu běžně dostupných dětských výživ na našem trhu. Další skupinou je ovoce dráždivé až alergenní, např. vámi zmiňované jahody, zde se jedná převážně o prevenci vzniku alergií, nutno říci, že alergicita se značně snižována tepelnou úpravou dané potraviny. Dalším předmětem Vašeho dotazu je špenát, zde doporučení mluví jasně, obsah dusičnanů v běžně kupovaném špenátu je pro děti vysoký, to je třeba i důvod proč se strava kojenců musí vařit z kojenecké vody. Dušičnany jsou pro děti velmi nebezpečné z důvodu poměrně jednoduchého vázání na krevní barvivo- hemoglobin, v extrémním případě hrozí nedostatečné saturace kyslíkem. V kojenecké výživě se objevuje z důvodu rozdílných výživových doporučení
      článek vychází z výživových doporučení WHO a České společnosti pro výživu a dalších výše zmíněných zdrojů.

  2. Článek j trochu mimo mísu, vychází nejspíš ze starých zdrojů. Dnes se naopak doporučuje, aby se dítě seznámilo s možnými alergeny a to ještě před 6. měsícem, takže celé vejce, ořechy, ryba atd .. . . se naopak zařazují hned na začátku přikrmování. Čím dřív se s nimi děťátko setká, tím lépe na ně reaguje.

  3. Dobrý den, o zařazení alergenů v době tzv. „imunologického okna“ se opravdu mluví. Ale prozatím jsou tato tvrzení pouze předmětem odborných diskuzí a tudíž to nejsou oficiální stanoviska a bylo by naprosto nevhodné doporučovat něco, co zatím není ověřené a potvrzené. Standardy Světové zdravotnické organizace (WHO) a Společnosti pro výživu se nezměnily. Článek vychází z aktuálních doporučení a standardů. S pozdravem K. Kutálková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *