Nevzdávejte se svých snů ani na mateřské - vzkazuje Bára, Mamapocket

Nevzdávejte se svých snů ani na mateřské - vzkazuje Bára, Mamapocket>
Bára je máma, manželka, bloggerka a podnikatelka. Všechny tyto role zvládá. Jak? To nám prozradí v následujícím rozhovoru. Baru, pojďme začít klasickou otázkou - jak jste se k blogování dostala? Byla to klasická potřeba se někde "vypovídat", nebo pro to byl jiný důvod? Blog Mama Pocket píši téměř tři roky. Tehdy mama blogů nebylo tolik, hodně se psalo o kosmetice, ale rodinné blogování bylo opravdu v plenkách. Já měla doma tehdy ročního Ferdu a zdálo se mi, že vím o dětech všechno a že se chci o své zkušenosti podělit. Teď samozřejmě vím, že jsem nevěděla nic. Blog se od svých začátků změnil, našla jsem se v psaní o skutečném životě, nehraji si na rodinnou idylku a netvrdím, že zvládám vše levou zadní. Další, asi klasická otázka, která mě ale opravdu zajímá - lze skloubit rodinu a blogování? Neměla jste někdy pocit, že je blog něco, co vám zabírá hodně času, a že by to mohlo být na úkor rodiny? Není lehké vše skloubit tak, aby nikdo nepřišel zkrátka, a ne vždy se mi to daří. Například často u nás není nejlépe uklizeno. Mě se mateřská často zdála jako intelektuální deprivace. Člověk si před tím, než přijdou děti, plánuje, jak bude často chodit ven s kamarádkami, pracovat na sobě, cvičit… ale pak zjistíte, že většinu času měníte plenky, vaříte zeleninku a stavíte věže z kostek. Když jsem se jednou slyšela, jak říkám Ferdovi: „pojď, pojedeme brm brm“, řekla jsem si, že se musím víc věnovat sobě. Články na blog ale píšu jen, když děti spí, takže po obědě, nebo večer. A taky nepublikuji pravidelně, prostě někdy na to není čas a já to nechci lámat přes koleno. Třeba prosinec je pravidelně můj krizový měsíc a téměř nepíšu, prostě proto, že nestíhám. K blogování jste si přidala ještě své vlastní podníkání. Co vás k tomu vedlo?  I díky blogu jsem se začala víc rozhlížet, jaké jsou u nás produkty pro děti. A plenky, deky, osušky, ty miluji asi nejvíc. Jsou to produkty, které používáte denně a kdo by se nechtěl koukat na něco hezkého? Ale většina značek přizpůsobuje design jen dětem. Samé kachničky, medvídci, nesmyslné abstraktní vzory… Já se snažím myslet víc na maminky. Chci, aby si moje plenky zamilovaly a aby si byly právě ony, po kterých budou sahat nejraději. Kromě designu sázím na vysokou kvalitu a to, že celá výroba se kompletně odehrává v České republice. Vrhla jsem se do toho s nadšením, řekla jsem si, že nemám co ztratit a určitě bych si vyčítala, že jsem to alespoň nezkusila. Plenky, zejména pak ty láktové, jsou potřeba vždy, i já sama (a to nejsem máma) je považují za must-have. Ale váš design je tak krásný, že by mi bylo líto je používat :-)  Látková plenka je tak multifunkční věc! Maminky je používají denně. A každý někdy rád nastrojí miminko a chce se trochu pochlubit. A přesně tehdy (doufám) maminky vytáhnou plenky ode mě. Miluji, když mi maminky posílají fotky miminek a mých plenek, to si říkám, že jsem si vymyslela nejlepší práci na světě. Zároveň je to pro mě velký závazek držet vysokou kvalitu a stále se zlepšovat. Spolupráce s dalším člověkem (ve vašem případě s grafikem Ondřejem Michálkem) zřejmě není jednoduchá. Jak to bylo u vás? Shodli jste se hned napoprvé?  Ondřej je skvělý. Řekla jsem mu, jakou mám o motivech představu a ladili jsme vlastně jen detaily a barvy. Spíš není jednoduché spolupracovat se mnou, trvá mi dlouho, než se rozhodnu, pochybuji o sobě a všechno bych stokrát měnila. Chtěla jsem pro začátek jeden minimalistický motiv a sáhla po svých oblíbených dětských citátech a květinky, protože kdo by je nemiloval. Ohromně se mi líbí styl, kdy oba vzory vypadají, jako namalované vodovkami a Ondra tuhle představu splnil přesně. Plánujete řadu plenek ještě rozšiřovat?  Samozřejmě, plány do budoucna trávím celé noci. Teď mám jeden nový motiv, první nápis v češtině „ahoj světe“. A po něm přijde úplná pecka (tedy podle mě), ale tu ještě neprozradím. Napadá mě otázka, možná k zamyšlení - co vám rozběhnutí vlastního e-shopu a vlastní značky dalo a co naopak vzalo? Dá se to už takto říct?  Často jsem říkala, jak je mateřská ideální příležitost pro založení vlastí značky, jak máte víc času, atd. To si teď rozhodně nemyslím. Zjistila jsem, že nedokáži pracovat a zároveň se starat o děti, protože se nedokáži pořádně soustředit ani na jedno. A když jsem s nimi, chci jim věnovat svoji plnou pozornost. Takže opět přichází práce po večerech a omezený čas. Ale určitě mi celá ta akce s vlastní značkou zvýšila sebevědomí. Ať to s Mama Pocket dopadne jakkoli, budu moct říct, že jsem to zkusila. Je těžké jít si za svým pracovním snem, když máte doma dvě krásné děti a manžela, který je (pokud to můžu říct za vás) splněným snem osobním?  Naopak, děti jsou můj motor. Nejvíc mi záleží na tom, aby byly šťastné a aby ve mně a manželovi měly dobrý příklad. Podle mě není správné vzdát se svých snů, nebo čekat na lepší období, které nemusí přijít. Věřím, že když uvidí, že mají rodiče, kteří jsou se sebou spokojení, kteří dělají, co je baví, dá jim to víc, než kdyby se maminka chodila užírat do práce, kterou nemá ráda třeba jen proto, že je lépe placená. Co byste jako maminka / bloggerka / podnikatelka vzkázala všem maminkám, které přemýslí, že si také začnou plnit své podnikatelské sny? Ať se nebojí jít s kůží na trh. Finančně, ať doufají v to nejlepší, ale jsou připraveny na to nejhorší (to mi poradil jeden velmi zkušený český podnikatel). Ať se ptají i na otázky, které jsou zdánlivě triviální a když si nejsou jisté, ať se poradí s odborníky. Já nevěděla, ani jak se vyplňuje paragon, co je PR, co všechno musím kde oznámit, nebo odevzdat, než začnu podnikat. A věřte nebo ne, i na tu nejhloupější otázku mi vždy ti, co tomu rozumí, odpověděli s úsměvem… Barči zápisky ze života můžete sledovat na jejím blogu, Facebooku i Instagramu. Děkujeme za rozhovor a do budoucna přejeme mnoho úspěchů!