Batole, Vývoj

Vady řeči u dětí – kdy je nutné navštívit logopeda?

Někteří rodiče očekávají, že se jejich potomek “nějak” naučí mluvit sám. Jazyk je ale třeba zdokonalovat, procvičovat a slovní zásobu rozšiřovat, aby vše fungovalo tak, jak má. Zakořeněný špatný návyk nezmizí jen tak a často je nutná pomoc logopeda.

Ve školkovém věku je ale dost času vše napravit. Zaměříme se na běžné situace, kdy potomek škobrtá v hláskách.

Jazykové pokroky

Zhruba ve dvou letech děti začínají napodobovat řeč rodičů a pokoušejí se tvořit první věty. Za první větu se v tomto věku považuje i „Mama-tata-papa“.
Než potomek sfoukne třetí svíčku na dortu, začíná klást oblíbené otázky: „Co to je?“, nebo „Proč?“, používá některá přídavná jména a zájmena.

Nejdůležitější je trpělivost a aktivní rozvíjení slovní zásoby vyprávěním. Lepší než neustálé opravování je komentování toho, co se děje kolem. Hodně na děti mluvit, číst leporela, zpívat písničky, opakovat říkadla a chytře motivovat k mluvení. Pasivní slovní zásoba dítěte v tomto věku je mnohokrát větší než ta, jakou je dítě schopné samo aktivně mluvit.

Rozcvičte jazýček

Obecně se dá říct, že pokud je řeč dítěte výrazně odlišná od řeči jeho vrstevníků, je dobré se s logopedem poradit. Měli bychom být ostražití v těchto případech:

  • dítě kolem třetího roku ještě nemluví,
  • kolem čtvrtého roku vyhledejte lékaře, pokud je řeč obsahově chudá – dítě se vyjadřuje obtížně, odpovídá jednoslovně, řeč je nesrozumitelná, dítě nevyslovuje řadu hlásek, nebo je deformuje,
  • po pátém roce věku dejte pozor, pokud dítě stále netvoří některé hlásky, vynechává je, nebo nahrazuje jednoduššími.

Vývoj řeči podle věku dítěte

Do 1 roku – Dítě rozumí jednoduchým pokynům, začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší. Vývoj výslovnosti hlásek: M B P A E I O U D T N J
Do 2,5 let – Tvoří jednoduché věty, ptá se „co to je“, rozlišuje svou slovní zásobu. Vývoj výslovnosti hlásek: K G H CH V F U AU
Do 3,5 let – Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se „proč“, rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť. Vývoj výslovnosti hlásek: N D T L BĚ PĚ MĚ VĚ
Do 4,5 let – Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět. Vývoj výslovnosti hlásek: N D T C S Z
Do 6,5 let – Dítě chápe složité děje, má již poměrně velikou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí. Vývoj výslovnosti hlásek: C S Z R Ř

Často a důsledně

U logopeda to probíhá podobně jako na tréninku. Logoped si s dítětem povídá a přes různé hry nacvičuje správnou výslovnost. Rodič je přítomen a má možnost okoukat, co s dítětem nacvičovat doma. Trénink správných řečových stereotypů spočívá v každodenní práci, cvičení se musí často opakovat. Platí zásada chvilku, ale často.

Logopedi se nevěnují jen výslovnosti. Rozvíjejí slovní zásobu dítěte, vyjadřování a jazykový cit, jemnou motoriku, sluchové rozlišování. Dokáží posoudit, zda je dítě schopné se přiměřeně soustředit i zda je zralé k nástupu do školy.

Pokud přijdeme pozdě

Když se nápravě řečových obtíží začneme věnovat pozdě, riskujeme například, že si dítě zafixuje špatné návyky a ty pak půjdou obtížně odstranit. S nástupem do školy navíc dítěti přibude řada povinností a na pravidelné procvičování bude méně času.

Dítě, které špatně mluví, se za vadu obvykle začne stydět, posmívání ho může zbytečně stresovat, následovat mohou i problémy s učením.

Kde najdete logopeda?

Na internetových stránkách Asociace klinických logopedů České republiky v sekci pro veřejnost najdete užitečné informace o poruchách výslovnosti a o možnostech jejich nápravy. K dispozici je i podrobný adresář logopedických pracovišť podle krajů. Budete potřebovat doporučení od svého pediatra.

Jak obohatit řeč

  • Hodně si s dětmi povídejte, ale nejen o každodenních tématech, jako je jídlo, hygiena, maximálně školka. Nabízejte další, nová témata. Společně si čtěte, vyprávějte, říkejte básničky, popisujte obrázky, zpívejte si, hrajte různé slovní hry.
  • Důsledně vyžadujte od dětí přesné pojmenování věcí a situací. Tedy „Auto položím na poličku. Dám si na rohlík plátek šunky.“
  • Vybízejte děti, aby se vyjadřovaly rozvitými větami, při hře či plnění úkolu vyžadujte, aby popisovaly, co a proč dělají.

Jak to mají děti z bilingvních rodin?

Dnes je naprosto běžné, že máma je Češka a táta Francouz nebo Angličan a rodiče mluví dohromady jiným jazykem, než jakým pak rozmlouvají s dětmi.

U dětí z bilingvních rodin je dobré mít na paměti, že jsou vychovávány dvěma jazyky, a proto je třeba jim dopřát dost času. Jinak je možné pracovat s nimi stejným způsobem jako s dětmi z jednojazyčných rodin.

Předchozí článekDalší článek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *