7 osvědčených tipů, jak se zbavit dudlíku

7 osvědčených tipů, jak se zbavit dudlíku>
Dudlík dokáže v prvních měsícíh dítěti někdy skutečně pomoci. Co ale dělat, když chceme, aby se naše dítko dudlíka zbavilo? Tady je pár osvědčených tipů - určitě si mezi nimi vyberete ten váš!

Proč děti dudlají?

Miminka mají sací reflex, díky němuž jsou schopna sání z prsu nebo z lahve. Cítí ale potřebu uplatňovat tento reflex častěji, než krmení samotné. I když postupem času sací reflex odeznívá, dudlání dítěti přináší libé pocity a vyhledává ho v pro něj náročných nebo emočně vypjatých situacích. Dudlání je pro většinu dětí nástrojem na zklidnění.

09392a98011798322c5b422af35f0e37Kdy začít s odnaučováním?

Jestliže plánujete odnaučení dudlíku, je třeba zvolit správné načasování, jinak budou vaše snahy marné a pro dítě traumatizující. V prvé řadě je třeba se vyvarovat stresujícím obdobím, jakým může být například stěhování nebo narození mladšího sourozence. Dítě by se mělo odnaučit dudlání přes den do jednoho roku a přes noc do dvou. Pokud to však nepůjde a probrečí bez dudlíku celou noc, nelamte to přes koleno. Lepší je pár měsíců počkat, až dítě zvládne tuto situaci lépe, než zbytečně stresovat sebe i dítko.

Proč dudlík ano?

Jak již bylo zmíněno výše, dítěti dudlání pomáhá uklidnit se a často i usnout. Potřebu dudlání má většina dětí a dudlík je lepší variantou než cokoli jiného. Děti bez dudlíku často cucají paleček, plyšáka, roh peřiny, atd. Je ale pravda, že dudlík je nejen nejhygieničtější a zároveň nejsnadněji odnaučitelný. Dudlík ve správný čas vyhodíte do koše, ale s peřinou natož s palečkem to uděláte velmi těžko. Do první třídy nikdo s dudlíkem nejde, ale dítě cucající si paleček občas zahlédnete. Dudlík vám také pomůže při omezování nočního kojení. Mnohdy děti potřebují pouze uspokojit sací reflex nebo „mít něco v puse“ a pokud nemají dudlík, dožadují se prsa.

Proč dudlík ne?

Nejčastějším argumentem je možnost deformace patra a zubů. Názory odborníků se však liší a dudlíky doporučují i mnozí pediatři. V současnosti mají maminky na výběr spoustu druhů dudlíků, které jsou šetrné k dětskému patru. Přes den pak může omezovat dítě v řeči. Proto se doporučuje odnaučit denní dudlání do jednoho roku, aby mluvení nic nebránilo. 771777-8710103771777

A jak tedy na to?

Zkuste některé z našich tipů:
  1. Ten dudlík nějak divně chutná maminko...
Stejně jako při odnaučování kousání nehtů může při odnaučování od dudlíku pomoci to, že se natře něčím nedobrým, co dítěti nechutná.
  1. Darujte ho
Pokud myslíte, že dítě tento postup pochopí, pak darování nebo výměna dudlíku za něco jiného, po čem dítě touží, může být ten správný trik, který závislost na dudlíku pomůže ukončit.
  1. Udělejte studený čumák
Vy jste rodič a tudíž vy máte tu moc dudlík dítěti náhle jednou provždy odebrat – alespoň teoreticky. Pokud si myslíte, že nejlepší pro vaše dítě i vaše duševní zdraví je zkrátka jednoho dne říci pevné „Ne“, máte na to právo.
  1. Odebírejte ho postupně
Postupné a citlivé odstavování od dudlíku budou asi všichni zúčastnění snášet nejlépe. První úspěšný krok je omezit užívání dudlíku jen na určité časové úseky (večerní usínání) nebo místo (postel…).
  1. Poškoďte ho
Mnoha rodičům se osvědčilo dudlík nějak poškodit, aby se pak sám doničil a přestal být dítěti v puse příjemný. Někdo ho propíchne a čeká, až se roztrhne, někdo ho rovnou natrhne až k držátku. Bezpečnost především: jestliže to zkusíte, dejte pozor, abyste dudlík nepoškodili tak, že by se z něho uvolňovaly malé kousky, které by dítěti mohly zaskočit, nebo by se začalo dusit.
  1. Věnujte ho Dudlíkové víle
Dudlíková víla je malinká a je to nejbližší příbuzná Zubní víly. Tahle kouzelná postavička může vašemu dítěti pomoci přejít ze života s dudlíkem k životu bez dudlíku. Zvlášť, když se místo dudlíku objeví nová hračka.
  1. Ztracený dudlík
Až budete příště zase zuřivě hledat ztracený dudlík, zastavte se. Když už se ztratil, je ztracený. Nebo ho můžete ztratit schválně. Obě možnosti jsou pro zoufalé rodiče dobrým řešením.

Zakázat dudlík je někdy nutné i ze zdravotních důvodů:

  • Děti, které nedudlají, mají méně problémů s ušními infekcemi.
  • Jestliže to vypadá, že bude mít vaše dítě nějaké problémy s výslovností, může je dudlík ještě zhoršit.
  • Dlouhodobé a urputné dudlání může způsobit problémy se zuby a ústní dutinou.
Někteří rodiče si naopak myslí, že je lepší se do ničeho moc neplést a nechat na dítěti, až se dudlíku vzdá samo. Někdy může mít dítě silnou potřebu se utěšovat, takže když mu odeberete dudlík, najde si rychle náhradu: bude si cucat palec, tahat s sebou deku a cucat ji nebo si najde jiného „miláčka“, kterého bude ožužlávat.

Jak to bylo u nás doma?

"Naše dcera dudlíka nepotřebovala až do svých šesti týdnů. Pak ale dostala Frejkovu peřinku kvůli nápravě kyčlí a dva dny proplakala. Jediné, co jí dokázalo utěšit, byl dudlík. Když trošku povyrostla a začala se víc zajímat o svět, stanovili jsme, že dudlík je k dispozici jen v postýlce, nebo v kočárku na spaní. S tím se vyrovnala bez nejmenších problémů. Nebylo tedy možné, potkat ji na pískovišti s dudlíkem. Na jaře, v jejích 21 měsících jsem se rozhodla, že by dudlík už mít nemusela a přemýšlela jsem, jak na to, aby to prošlo bez větší újmy. Nakonec jsem dudlíka poničila, ale ne jen trošku. Prostě jsem ho ustřihla téměř až u základny. Zbylo z něj asi půl centimetru. Když se pak večer dcera dudlíka dožadovala, podala jsem jí ho a čekala. Vložila si ho do úst, zjistila, že ho nemá za co držet, zamračila se a vrátila mi ho se slovy, že je rozbitý. Odpověděla jsem, že je to škoda, ale jiného nemáme a tenhle musíme vyhodit, když už nefunguje. Ona řekla, že ho vyhodí sama a odnesla ho do koše. A bylo to. Bez pláče, bez vztekání, bez probouzení. Vyhodila si ho sama a pochopila, že je rozbitý a prostě už není. Možná to vypadá drasticky, ale podle mé zkušenosti dítě tento postup pochopí lépe, než náhlé “vypaření”, nebo zákaz." Ať už máte pocit, že nastal správný čas, nebo je nutné se dudlíka zbavit ze zdravotních důvodů, pusťte se do toho a nevzdávejte to po prvním neúspěchu. Jednou se to jistě podaří. A jak je to u vás doma? Poraďte dalším maminkám, co vám zafungovalo :-)