Když si přejete...
A podobný názor má čím dál víc maminek, takže čeští lékaři provádějí sekcí méně než dřív. A to je jen a jen dobře, protože i když jde díky zvládnutým technikám a bezpečné anestezii o bezpečný zákrok, pořád by mělo jít jen o záchrannou brzdu, ke které se přistoupí jen v opravdu nutných případech. Zatímco dříve se mluvila o tom, zda by měl být císařský řez prováděný i na přání, dnes maminky s návratem k přirozenosti (jídlo bez chemie apod.) bojují právě za porody přirozené. V roce 2016 tak tvořily v Česku císařské řezy 24,9 % porodů, což je méně než dřív a dokonce i méně než v jiných zemích EU (25,2 %). I čísla Všeobecné zdravotní pojišťovny ukazují, že podíl císařských řezů nestoupá a od roku 2009 se drží pod 15 tisíci (oproti zhruba 44 tisícům vaginálních porodů). „To jsou impozantní výsledky a řadí naši zemi z hlediska péče o matku a dítě mezi nejlepší státy světa. Úkolem dnešního porodnictví, respektive perinatologie je tyto výsledky a úroveň udržet,“ říká profesor Antonín Pařízek, vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky pražské porodnice U Apolináře. Celosvětově se totiž počet porodů sekcí zvyšuje, například v Německu se tak narodí až 35 procent dětí, v Latinské America dokonce až 40 procent. Ženy si většinou přejí porodit císařem kvůli strachu z bolesti. „Je pravda, že porodní bolest patří mezi nejintenzivnější bolesti, se kterými se člověk v životě setkává,“ podotýká Pařízek. Ovšem ženské tělo je na ni připravené, rodící žena má dokonce vyšší práh bolesti než před těhotenstvím. A i kdyby byla nastávající maminka bolestí příliš zničená, existují prostředky, jak jí pomoci. Od těch medicínských, po ty více alternativní, jako jsou koupel, aromaterapie, hudba, homeopatika, Bachovy květinové esence a další.Císařský řez a autismus?
Upřednostňování přirozených porodů má své opodstatnění nejen kvůli zdraví a zotavování maminky, ale i kvůli miminku. Odborníci totiž mluví i spojitosti mezi narozením sekcí a následným rozvojem obezity, astmatu, celiakie, diabetu I. typu či neurovývojových poruch, mezi které se řadí i autismus. Podle neonatologa Jana Smíška může rozvoj těchto chorob v dětství podporovat v dospělosti rozvoj takzvaných civilizačních chorob, ale třeba i rakoviny, srdečně-cévních onemocnění nebo psychických problémů. „Jedním z důvodů, který stojí na pozadí těchto problémů, je narušení vývoje novorozeneckého mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů, které při vaginálním porodu a po něm kolonizují zažívací trakt a kůži novorozence,“ uvádí Smíšek. Právě přirozený rozvoj mikrobiomu hraje důležitou roli při utváření imunity.Porodnictví 21. století
A jaké jsou tedy trendy porodnictví 21. století podle profesora Pařízka? Nehledě na to, zda porod probíhá přirozeně, nebo se musí přistoupit k císařskému řezu, jde především o bezpečnost pro matku i dítě – důraz se klade na prevenci, včasnou diagnostiku problému, pokud se nějaký vyskytne, a jeho léčbu. U porodu musí být vždy minimálně dvě osoby, aby byly zajištěné podmínky pro případnou resuscitaci dítěte. Porodníci se také snaží, aby byly maminky při porodu a po něm spokojené. Tomu přizpůsobují prostředí porodnických zařízení, personál je empatičtější než dřív, žena se může sama rozhodovat o tom, co a jak chce u porodu zažít, a také není problém bezpečně tlumit porodní bolesti a tím regulovat porodní stres.Zažily jste porod císařským řezem? Jaká jsou vaše zkušenosti? A co byste vzkázaly těm, které na porod teprve čekají?